Clanek: Fenomen Wi-Fi

Marek Salaba salaba na braillnet.cz
Pátek Prosinec 12 18:45:39 CET 2003


***
Fenomén Wi-Fi, internet bez drátů
{zdroj: FORUM, časopis pro zakazniky GTS - zima 2003)
   
Požadavky na mobilitu a rychlost připojení k Internetu či k podnikovým sítím
neustále rostou. Bezdrátový přenos dat neboli Wi-Fi, tyto požadavky splňuje.
Pro připojení samotné není třeba kabelu ani optické sítě, uživatel pracuje
stejným způsobem a za stejných podmínek a dosahovaných rychlostí přenosu dat.

Cesta k dnešní Wi-Fi
Wi-Fi (Wireless Fidelity) je ve skutečnosti marketingový výraz pro celou rodinu
protokolů IEEE 802.11x. Původní standard byl vyvíjen již od začátku 80. let
minulého století na půdě IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers)
jako bezdrátová alternativa k „drátovému“ Ethernetu v sítích typu LAN. Práce trvala
plných sedm let a teprve v roce 1997 se objevil první standard IEEE 802.11, který
pracoval s maximální přenosovou rychlostí 2 Mb/s. Další jeden a půl roku trvalo,
než světlo světa spatřilo první komerční řešení, které uvedla společnost Apple
pod označením AirPort. Tento produkt již pracoval s novější verzí standardu,
známou pod označením IEEE 802.11b, která je díky lepší modulaci signálu schopna
přenášet data rychlostí až 11 Mb/s a je zpětně kompatibilní s původním standardem.
Druhým řešením, které pochází z roku 1999, je standard IEEE 802.11a. Na rozdíl od
obou ostatních řešení opouští bezlicenční pásmo 2,4 GHz a vstupuje do pásma 5 GHz.
To mu sice dovoluje dosahovat vyšších přenosových rychlostí (až 54 Mb/s) a mít také
méně problémů s rušením, ale pro jeho provoz je již nezbytná licence. Další
nevýhodou je vyšší cena zařízení, ztráta zpětné kompatibility (v důsledku
odlišného frekvenčního pásma) a různá dostupnost pásma 5 GHz v různých zemích.
V posledním roce se začala na trhu objevovat zařízení založená na dosud posledním
standardu, označovaném IEEE 802.11g (u společnosti Apple nazýván AirPort Extreme),
který nabízí vysoké přenosové rychlosti standardu 802.11a (tedy až 54 Mb/s)
a plnou zpětnou kompatibilitu.

„Hotspoty“ a komunitní sítě
Jak technologie bezdrátových sítí postupně uzrávala – zvyšovaly se rychlosti,
klesaly ceny –, tak rostla dostupnost a oblíbenost těchto sítí a poptávka uživatelů
(pro ilustraci: 2/3 v současnosti prodávaných notebooků jsou osazeny síťovou kartou
Wi-Fi). Postupné zdokonalování a zlevňování však přineslo ještě další zajímavé efekty.
Ukázalo se například, že technologie Wi-Fi představuje vhodné řešení nejenom pro
kancelářské a domácí prostředí, kde se maximálně zúročí její snadná instalace a správa,
ale také jako prostředek pro připojení k Internetu na veřejných místech – například
na letištích, v hotelech, kavárnách a podobně. Mnoho lidí v dnešní době oceňuje možnost
se na těchto místech za pomoci notebooku nebo zařízení PDA připojit k Internetu a vyřídit
svou agendu. Provozovatelé hotelů, letišť a podobných zařízení tak získávají cenově
dostupnou a levnou možnost, jak rozšířit své služby a vyjít vstříc zákazníkům. Pro
takovéto „ostrovy bezdrátové konektivity“ se v angličtině ujal název „hotspot“
(dosl. „horký bod“). Hotspot bývá tvořen jednou nebo více bázovými stanicemi
(angl. „access point“, často označovány zkratkou AP). Uživatel nacházející se v dosahu
dané základové stanice může na základě určitých pravidel využívat nabízenou konektivitu.

Dalším fenoménem, který se spolu s rozšířením technologie Wi-Fi objevil, jsou tzv.
„komunitní sítě“ (angl. „community networks“). Jde v podstatě o celou soustavu vzájemně
spojených hotspotů, které svým členům dovolují sdílet konektivitu. Tyto sítě mohou být
uzavřené – poté bývá konektivita poskytována za úplatu s cílem společně se podělit
o náklady na provoz. V takovém případě se jedná v podstatě o poskytovatele připojení
k Internetu, který využívá technologie Wi-Fi především z důvodu nemožnosti či
nevhodnosti použití jiného řešení a z důvodu snížení nákladů. Druhou možností
jsou otevřené sítě, které své služby poskytují zdarma a obvykle i neomezenému počtu
uživatelů. V rámci tohoto typu sítě se potom uživatelé dělí o svou konektivitu
s ostatními, a to bezplatně – takové sítě obvykle vznikají z nadšení pro věc
a fandovství. Jedním z příkladů takovéto komunitní sítě je síť CZFree.Net, která
vznikla v Praze. V současné době se o Wi-Fi mluví také jako o možné konkurenci
pro mobilní sítě třetí generace (známé také pod označením UMTS), proti nimž nabízí
srovnatelné přenosové rychlosti s podstatně nižšími náklady na výstavbu a provoz.
Z toho všeho je patrné, že řešení na bázi Wi-Fi mají opravdu velký potenciál,
a i když v budoucnu asi těžko úplně vytlačí klasické „drátové“ sítě, budeme se
s touto technologií jistě setkávat stále častěji.

Ondřej Pecka
Specialista provozu IP



Další informace o konferenci Fanda